Benešov u Prahy 2022
Třetí ročník festivalu, který se opět konal v Benešově u Prahy, je za námi. Děkujeme všem návštěvníkům, kteří na náš festival dorazili. Poděkování patří také panu ministru Mgr. Martinovi Kupkovi a Ing. Pavlu Pavlíkovi, kteří společně s městem Benešov převzali nad festivalem záštitu a také na festival dorazili. V neposlední řadě děkujeme patronce festivalu Olze Menzelové a všem partnerům, bez kterých by se festival nemohl uskutečnit. Celým festivalem vás provázela moderátorka Petra Zajíčková.
A jak Festival parních lokomotiv 2022 probíhal?
Vše odstartoval v pátek protokolární vlak, který vyjížděl v 13:09 z pražských Vršovic. V čele tohoto vlaku byla parní lokomotiva 344.7152, která naše cestující vezla přes Prahu Braník, Vrané nad Vltavou, Jílové u Prahy do Čerčan. V Čerčanech na nás čekala motorová lokomotiva T 478.2006, která nás odvezla do Benešova u Prahy.
Během cesty bylo k dispozici pro všechny naše cestující vynikající občerstvení. Po příjezdu do Benešova probíhala prohlídka v depu. Každý z cestujících dostal na památku speciálně vyrobené triko k příležitosti festivalu.
V sobotu i neděli probíhalo oblíbené otáčení lokomotiv na točně. A protože víme, že to je něco, co máte hodně rádi, dáváme si záležet.
Na točně se představili po oba dva dny všechny parní lokomotivy, které byly v depu. Všichni návštěvníci se sešli u točny a vzniklo z toho mnoho krásných fotek a videí. Lokomotivy na točně komentoval Marián Šimo.
Pokud máte nějaké povedené záběry, zašlete nám je na info@festivalparnichlokomotiv.cz a my je rádi zveřejníme.
Hlavní část programu festivalu. Jezdily zvláštni vlaky nejen parní a při pohledu do zaplněných vagónů bylo jasné, že tohle je hlavní trhák.
Po dobu festivalu jsme vypravili přes 30 zvláštních vlaků. Jezdilo se prostě od rána do večera.
Když návštěvníci odejdou, máme chvíli vše nachystat na noční focení. Parní lokomotivy připravit na točně, přenést oplocení a počkat na západ slunce. Pak se těšíme na další návštěvníky, kteří si chtějí vyfotit a natočit lokomotivy v noční atmosféře depa. Kdo už naše noční focení zažil ví, že se jedná o skvělou příležitost, kdy si mohou vyfotit lokomotivy v depu v době, kdy jsou zde hlavně fotografové a méně návštěvníků. Lokomotivy jsou v přirozeném prostředí, bez davů a bez rušivých vlivů. Prostě žádná diskotéka.
Vše, co nebylo na trati, bylo k vidění v depu v Benešově. Návštěvníci si mohli některé exponáty prohlédnout také zevnitř. Největší zájem byl samozřejmě o parní lokomotivy. Která se vám líbila nejvíce?
Svést se na stanovišti strojvedoucího. Sen každého dítěte a i dospělých. V depu jezdila lokomotiva BN 60, ve které se mohli návštěvnící svést na stanovišti strojvedoucího. I přes fronty, které se u mašinky tvořily, byla radost nejen dětí obrovská a krátké čekání stálo za to.
Během 3. ročníku jste mohli vidět tyto parní lokomotivy.
Parní lokomotiva (AT)
Jedna ze zachovaných lokomotiv, lokomotiva 310.23, klenot rakouských muzejních lokomotiv prodělala v tomto roce omlazovací kůru v železniční dílnách v Českých Velenicích. Za sponzorství modelářské firmy ROCO byla lokomotiva 310.23 opravena a 7. října 1999 s novým kotlem (s ocelovým svařovaným topeništěm) čísla 005/1999 vyrobeným v ŽOS České Velenice (původní kotel StEG 3994/1914) vyrazila na zkušební jízdu, aby v následujících dnech reklamně podpořila uvedení svého modelu firmy ROCO v měřítku HO na trh.
Lokomotivu 310.23 (16.08 ÖBB) dodala lokomotivka státní dráhy StEG 31. května 1911. V provozu sloužila do prosince roku 1952. Po přeměně na vytápěcí kotel topila ještě několik let. V roce 1962 byla lokomotiva poprvé vystavována v rámci oslav 125 let železnic na území Rakouska a 11.10.1974 se stala výstavním exponátem Technického muzea ve Vídni, kde byla vystavena ve venkovních prostorách muzea. Z tohoto lokomotivně nehostinného místa byla vysvobozena 17.12.1985 kdy byla, po přemístění zpět na koleje, přepravena do železničních dílen ÖBB Knittelfeld s cílem zprovoznění lokomotivy a její účast na oslavách 150 let železnice na území Rakouska. 31.3.1987 vykonala lokomotiva zkušební jízdu po svém oživení a od té doby slouží pro vedení zvláštních vlaků při různých příležitostech. Při těchto akcích zavítala několikrát i na koleje ČSD (ČD), z těchto výletů jsou i snímky dokumentujíci tuto lokomotivu.
Parní lokomotiva 310.23 byla zpočátku používána pro dopravu expresů mezi Vídní a Krakovem a od roku 1914 byla používána po dráze Kaiser-Franz-Josefs-Bahn do Prahy. Po skončení první světové války ztratila lokomotiva vhodné trasy a deponovala se v roce 1935. Německá Reichsbahn však používala lokomotivu znovu. Od roku 1956 zůstala pouze službou předehřívání 01015, než byla v roce 1960 odstavena z pravidelného provozu. Od svého uvedení do provozu v roce 1987 vedla řadu nostalgických vlaků doma i v zahraničí. Od roku 1999 sídlí v železničním muzeu Strasshof.
310.23
hrboun
21320 mm
2140 mm
100 km/h
1911
Wiener Lokomotivfabrik, Floridsdof
Parní lokomotiva (CZ)
Celkem 380 lokomotiv řady 429 kkStB Gölsdorfovy konstrukce bylo vyrobeno v rakouských lokomotivkách ve třech sériích v letech 1909-1917. První dvě série se sdruženým parním strojem, poslední série 197 lokomotiv již s dvojčitým parním strojem a pístovými šoupátky. V roce 1918 převzaly ČSD do svého parku 152 lokomotiv všech tří sérií, které označily řadou 354.7. Od roku 1926 byly lokomotivy postupně rekonstruovány a sjednocovány na dvojčité. Z osobní dopravy byly postupně vyřazovány v průběhu šedesátých let. Poslední dosloužila v pravidelné službě v roce 1970. Lokomotiva 354.7152 byla vyřazena z provozu ČSD v květnu 1967 po padesátileté službě v osobní dopravě. V září téhož roku byla předána Vlastivědnému muzeu Nymburk. V roce 1981 KHKD započal s aktivitami na záchranu této unikátní lokomotivy a v roce 1987 dokončil kompletaci a opravu lokomotivy do vystavovatelného stavu. V roce 1990 se lokomotiva stává majetkem KHKD. V letech 1993-1996 probíhá generální oprava v Brně a Českých Velenicích, v březnu 1997 se stává druhou provozuschopnou lokomotivou KHKD.
354.7152
sedma
16948 mm
1574 mm
80 km/h
1917
První Českomoravská - PČM
Parní lokomotiva (HU)
MÁV mělo už před první světovou válkou záměr nakoupit lokomotivy se čtyřmi spřaženými nápravami. Výkon těchto lokomotiv měl být na dopravě přímých ucelených nákladních vlaků, zvláště těch expresních, než se objevily rychlostní osobní lokomotivy se čtyřmi spřaženými nápravami, a doprava expresních a osobních vlaků na tratích s 12-16 promile stoupáním. Jednou z podmínek lokomotivy řady 424 /MÁV) bylo maximální zatížení nápravy 140 kN. Původní pojezd 1´D lokomotivy bylo později změněno a vzniklé řazení nápravy 2´D umožňovalo zvýšit maximální rychlost na 90 km/h. První lokomotiva řady 424 byla hotová v roce 1924. Tento typ se používal na nejosvědčenější hlavní tratích, jak pro rychlostní, osobní a zvláště nákladní vlaky a v průběhu doby byl dále rozvíjen. V šedesátých letech byly některé lokomotivy ř. 424 přestavěny zčásti se zařízením pro spalování mazutu, později lehkého topného oleje. Lokomotiva ř. 424 na rovné trati přepravila 450 tunový vlak rychlostí 90 km/h a 1400 tunový vlak rychlostí 50 km/h. V letech 1924-1938 bylo vyrobeno pro MÁV 365 lokomotiv řady 424, ale MAVAG tyto lokomotivy dodával i na Slovensko, do Sovětského svazu a dále i do Jugoslávie a Korey.
Foto: © Gábor Szécsényi | https://www.facebook.com/SzecsenyiGabor
Parní lokomotiva (DE)
Parní lokomotiva (AT)
Parní lokomotiva (CZ)
Parní lokomotiva 213.902 je nejmenší z poválečné typové řady posunovacích lokomotiv, vyráběných v ČKD Praha pro průmyslové podniky v Československu i v zahraničí. Je zároveň i nejstarší, neboť lokomotiva výrobního čísla 2207 byla vyrobena v roce 1947 jako prototyp. Na trati Chotětov – Skalsko proběhly její náročné provozní zkoušky a ještě téhož roku byla dodána do cukrovaru v Dolním Cetně. Zde sloužila až do uzavření cukrovaru v roce 1959. Poté byla předána do cukrovaru v Kropáčově Vrutici, kde vydržela až do svého odstavení v roce 1972. Od roku 1991 do 1994 stála na pomníku v železniční stanici Meziměstí. Nyní je po opravě opět provozní.
Parní lokomotiva 213.902 je dvouspřežní tendrová dvojčitá lokomotiva na sytou páru. Plechový rám je nýtovaný, budka a vodojemy svařované. Rozvod soustavy Heusinger – Walschaert se samočinně vyrovnávacími šoupátky je ovládán ruční pákou. Kotel je svařované konstrukce s nýtovaným nožním rámem, ocelovým topeništěm a přivařenými ocelovými rozpěrkami bez závitu. Jednoventilový regulátor je umístěn v dýmnici. Rošt v topeništi je pevný, topná dvířka s ručním ovládáním.
213.902
béeska
7950 mm
920 mm
35 km/h
1947
ČKD Praha
Parní lokomotiva (CZ)
Německo pro svoje potřeby za druhé světové války vyvinulo nový typ lokomotivy, který vycházel z německé "jednotné" řady 50. Nové lokomotivy však musely být vyráběny rychle a úsporně. Menší počet dílů, omezení potřeby barevných kovů a složitých celků oproti předválečným lokomotivám, to bylo typické pro řadu 52. Necelých 7000 lokomotiv bylo vyrobeno ve 13 lokomotivkách okupované Evropy. Po roce 1945 převzaly ČSD celkem 185 lokomotiv a označily je řadou 555.0. V roce 1959 prodaly ČSD 22 lokomotiv do Bulharska a v roce 1960 dvě lokomotivy do jugoslávských uhelných dolů Kreka. Dalších sto lokomotiv zakoupily ČSD v letech 1962-1963 od SŽD a označily je 555.0201-300. Záhy bylo 94 nově pořízených včetně 108 původních lokomotiv přestavěno na vytápění mazutem a označeno řadou 555.3. Zbylé uhelné "němky" byly vyřazovány z provozu v průběhu šedesátých let, poslední dosloužila v roce 1973.
Lokomotivu 555.0153 (ex 52.7620 DR) prodaly ČSD společně s 555. 0103 v roce 1960 do uhelných dolů Kreka v tehdejší Jugoslávii. Tam byla označena řadou 33-502 a sloužila až do roku 1990. V roce 1991 rakouský spolek 1. ÖSEK zakoupil v Jugoslávii šest lokomotiv řady 33 včetně 33-502. V roce 2001 lokomotivu 33-502 zakoupil KHKD. V říjnu 2001 byla lokomotiva předána ŽOS České Velenice do opravy ke zprovoznění.
Oprava lokomotivy byla dokončena v listopadu 2002 a byl zahájen zkušební provoz. V únoru 2003 lokomotiva úspěšně vykonala technicko-bezpečnostní zkoušku a stala se tak další provozuschopnou lokomotivou KHKD.
Parní lokomotiva (CZ)
Lokomotivy řady 434.2 vznikly rekonstrukcí původní řady lokomotiv KkStB 170 (ČSD 434.0), které již nevyhovovaly svými vysokými provozními náklady. ČSD nechaly lokomotivy postupně rozsáhle zrekonstruovat.
V letech 1924 – 1925 bylo rekonstruováno na řadu 434.2 devět lokomotiv. Prvních dva stroje zrekonstruovala PČM v roce 1924, další stroje plzeňská Škodovka a strojírny Adamov.
Rekonstrukce dalších lokomotiv probíhaly již v dílnách ČSD Louny, Plzeň, Česká Třebová a pravděpodobně i v dílnách Nymburk. Mimo lokomotiv 431.2133 – 2138, které rekonstruovalo ČKD Slaný.
Lokomotivy byly přestavěny ze sdružených dvouválcových na mokrou páru na lokomotivy dvojčité na přehřátou páru. Dvojčitý parní stroj měl válce o průměru 570 mm. Byla použita šoupátka o průměru 250 mm s vnitřním vstupem páry.
Zcela nově byl řešen kotel, který měl nově uspořádání.
Lokomotivy řady 434.2 jsou jednoznačně identifikovatelné dýmnicí umístěnou před předním běhounem. Snad nejvíce zvláštní a odlišné jsou přítokovými trubkami ohnutými šikmo směrem dozadu ke kabině a dolů k ochozu.
434.2186
čtyřkolák
17428 mm
1308 mm
60 km/h
1917
Breitfeld & Daněk ve Slaném
Během 3. ročníku jste mohli vidět tyto motorové a elektrické lokomotivy
Motorová lokomotiva (SK)
Na základě potřeby traťové motorové lokomotivy pro osobní dopravu u ČSD byla v první polovině šedesátých let vyvinuta v ČKD řada T 478.1 (dnes 751). ČSD převzalo z lokomotivky ČKD v průběhu let 1964 až 1971 230 strojů T 478.1 s parními generátory PG 500 (dnes řada 751), z nichž většina je v provozu dodnes. Krátce po dodání ČSD dosadily u devíti strojů T 478.2 místo balastu parní generátor PG 500 a lokomotivy přeznačily na T 478.1. Po ukončení přestaveb na řadu 749 jsou zbývající stroje řady 751 používány především v nákladní dopravě. Zbývajících 19 strojů 752 u ČD bylo proto koncem roku 1995 přeznačeno na radu 751 přičtením hodnoty 300k původnímu inventárnímu číslu.
751.131
zamračená
16500 mm
T 478.1131
100 km/h
1968
ČKD Praha
Motorová lokomotiva (CZ)
Na základě potřeby traťové motorové lokomotivy pro osobní dopravu u ČSD byla v první polovině šedesátých let vyvinuta v ČKD řada T 478.1 (dnes 751). ČSD převzalo z lokomotivky ČKD v průběhu let 1964 až 1971 230 strojů T 478.1 s parními generátory PG 500 (dnes řada 751), z nichž většina je v provozu dodnes. Krátce po dodání ČSD dosadily u devíti strojů T 478.2 místo balastu parní generátor PG 500 a lokomotivy přeznačily na T 478.1. Po ukončení přestaveb na řadu 749 jsou zbývající stroje řady 751 používány především v nákladní dopravě. Zbývajících 19 strojů 752 u ČD bylo proto koncem roku 1995 přeznačeno na radu 751 přičtením hodnoty 300k původnímu inventárnímu číslu.
751.236
zamračená
16500 mm
T 478.2006
100 km/h
1969
ČKD Praha
Foto: Dalibor Palko
Motorová lokomotiva (CZ)
Lokomotiva T435.003 byla vyrobena v roce 1959 pod výrobním číslem 4363 v ČKD Praha národní podnik, závod Sokolovo.
Svoji kariéru končí na posunu přímo v lokomotivním depu Libeň, kde je od ledna 1997 odstavena z provozu.
Před šrotací byla během podzimu 1998 zachráněna občanským sdružením Posázavský pacific a odvezena z pražského depa.
Motorová lokomotiva T 435.003 je dnes již významnou technickou památkou z počátku motorizace našich tratí. Bohužel, v době, než se nám podařilo tuto lokomotivu od ČD odkoupit, stala se terčem nájezdů zlodějů barevných kovů a tito vandalové na ní zcela poničili a vyřezali měděnou kabeláž. Naštěstí se nám podařilo všechny náhradní díly sponzorsky zajistit a následně v dílnách Lokomontu Brno začít s opravou lokomotivy. Ta byla úspěšně dokončena v roce 2010.
720.003
hektor
12560 mm
T 435.003
60 km/h
1958
ČKD Praha, závod Sokolovo
Motorová lokomotiva (CZ)
Lokomotiva T435.0509 byla v roce 1958 součástí dodávky pro tehdejší Československý průmysl. Byla vyrobena jako jedna ze série, kterou tehdejší ČSD vzhledem k preferování vznikající řady T444.0 nepřevzaly. Tato lokomotiva je, ač se to podle řadového označení nezdá, starší než T435.003!
Sdružení Posázavský pacifik odkoupilo tuto lokomotivu koncem roku 2005 z teplárny Novosedlice. Od té doby se tento "hektor" kromě nasazení na pracovních vlacích objevuje i v čele nostalgických vlaků zajišťovaných Posázavským Pacifikem.
720.509
hektor
12560 mm
T 435.509
60 km/h
1958
ČKD Praha, závod Sokolovo
Motorová lokomotiva (HU)
Foto: © Gábor Szécsényi | https://www.facebook.com/SzecsenyiGabor
Motorová lokomotiva (DE)
Motorová lokomotiva (DE)
Řada V 200 Deutsche Reichsbahn je šestinápravová dieselelektrická lokomotiva určená především pro nákladní dopravu. Jde o variantu typu M62, kterým zásoboval Sovětský svaz země východního bloku. U ČSD byla tato lokomotiva označena řadou T 679.1. Při přečíslování v roce 1970 obdržely tyto lokomotivy řadové označení 120 a strojům, které vydržely v provozu do roku 1992, byla přidělena řada 220. Jedná se o druhé obsazení této řady - viz DB řada V 200.
V 60. letech stupňovalo úsilí o likvidaci parní trakce a její náhradu motorovými lokomotivami. Řada V 180 však pro těžší výkony nepostačovala a podle specializačních dohod RVHP neměly být v NDR vyráběny lokomotivy vyšších výkonů. Proto bylo rozhodnuto o dovozu lokomotiv typu M62 z luhanské lokomotivky (od 1970 se město nazývalo Vorošilovgrad). Celkem bylo v letech 1966 - 1975 dovezeno 378 lokomotiv této řady (120 001 - 378).
Zvláštností motorové lokomotivy V 200.507 je dieslový motor 12D49M (výrobce Kolomna Rusko) je určen jako náhrada starších 16-ti válcových motorů typu 1-5D49 u lokomotiv řady 232 provozovaných na německých železnicích. Po úpravě lze tohoto motoru využít při remotorizaci starých lokomotiv např. typu M62 i při stavbě nových motorových lokomotiv s rozsahem výkonu 1472 - 2500 kW.
V 200.507
sergej
17550 mm
T 679.1349
100 km/h
1971
Lokomotivka říjnové revoluce Luhansk, SSSR
Motorová lokomotiva (DE)
Motorová lokomotiva (AT)
Motorové lokomotivy řady 2050 byly dieselové lokomotivy ÖBB. Byly jednou z řad, jejichž know-how v oblasti pohonů bylo dováženo z USA. Pořízení lokomotiv se datuje zpět k výkonu skupiny General Motors (GM) Group, řada byla až do roku 2004 používána v ÖBB.
Série se osvědčila velmi dobře díky svému výkonu a robustnímu dieselovému elektrickému pohonu, ale nemohla zatím nahradit parní lokomotivu v neelektrifikované traťové síti ÖBB kvůli jejich malému počtu. Používal se přednostně v nákladní dopravě, ale byl také objeven po několik let v osobní dopravě.
Motorová lokomotiva 2050.04 odešla 1. prosince 2003 do železničního muzea Sigmundsherberg a v roce 2011 bylo prodána spolu s 2050.02 železničnímu muzeu Strasshof. Několik dalších lokomotiv řady 2050 bylo zakoupeno Rakouskou společností pro historii železnic a původně odloženo na 2050.05 (původní zelená barva) ve stavu, který lze vidět v železničním muzeu v Ampflwangu.
2050.05
18900 mm
100 km/h
1959
Henschel (v licenci od GM - USA)
Motorová lokomotiva (AT)
Prvním domovským depem pro motorovou lokomotivu 2050.04 bylo v roce 1958 Zgf. Wien-FJB. Zde měla nasazení hlavně na Franz-Josefs-Bahn do Gmündu s nákladními i osobními vlaky. V 60. letech je bylo možné vidět i v rychlících do Hegyeshalomu a v Chopinově expresu do Břeclavi. Od roku 1978 byla lokomotiva stále více používána pro nákladními vlaky na severních a východních tratích a ve Weinviertelu. Z tohoto důvodu byla v roce 1980 přeřazena do depa Zgf. Wien-Nord. V roce 1995 byla lokomotiva 2050.04 vyřazena z pravidelného provozu.
Železniční muzeum Sigmundsherberg poté bojovalo za zachování lokomotivy 2050.04, než byl stroj v roce 1998 znovu uveden do provozního stavu jako provozního součást ÖBB. V roce 2003 došlo ke konečnému vyřazení z provozu a předání společnosti ÖBB-Nostalgie. Do roku 2013 sloužila lokomotiva pro nostalgické vlaky. Lokomotivu 2050.04 pak získalo od ÖBB železniční muzeum Strasshof.
2050.04
17740 mm
2050.04
100 km/h
1958
Henschel (v licenci od GM - USA)
foto: https://eisenbahnmuseum-heizhaus.com/de/sammlung/oesek-2050-04
Elektrická lokomotiva (SK)
Lokomotiva řady 240 (do roku 1987 S 499.0) je elektrická lokomotiva na střídavý proud určená pro osobní i nákladní dopravu.
Vyráběla ji plzeňská firma Škoda v letech 1968–1970 pod továrním označením Škoda 47E. Byla zadána stavba další série lokomotiv, tentokrát se zvýšenou rychlostí na 120 km/h a dalšími změnami. Nová řada, označená jako S 499.0, byla vyrobena v následujících dvou letech v počtu 120 kusů a stroje byly přiděleny do dep v Bratislavě, Brně a Plzni. Stroje brzy našly uplatnění na celé síti se střídavou napájecí soustavou na území Československa a podstatně rozšířily lokomotivní park ČSD.
240.001
laminátka
16440 mm
S 499.001
120 km/h
1968
Leninovi závody Plzeň – (ZVIL)
Elektrická lokomotiva (SK)
Foto:Petr Štefek, CC BY-SA 3.0 CZ, via Wikimedia Commons
Elektrická lokomotiva (SK)
Lokomotiva řady 240 (do roku 1987 S 499.0) je elektrická lokomotiva na střídavý proud určená pro osobní i nákladní dopravu.
Vyráběla ji plzeňská firma Škoda v letech 1968–1970 pod továrním označením Škoda 47E. Byla zadána stavba další série lokomotiv, tentokrát se zvýšenou rychlostí na 120 km/h a dalšími změnami. Nová řada, označená jako S 499.0, byla vyrobena v následujících dvou letech v počtu 120 kusů a stroje byly přiděleny do dep v Bratislavě, Brně a Plzni. Stroje brzy našly uplatnění na celé síti se střídavou napájecí soustavou na území Československa a podstatně rozšířily lokomotivní park ČSD.
240.001
laminátka
16440 mm
S 499.001
120 km/h
1968
Leninovi závody Plzeň – (ZVIL)
Během 3. ročníku jste mohli vidět tyto motorové vozy
Motorová jednotka (AT)
Motorový vůz byl vyroben v roce 1954 firmou SGP-Simmering pro ÖBB. Motorový vůz označili jako 5045.11, spojili jej s nezbytným řídicím vozem 6545.11 a dvoudílnou soupravu umístili v Linci. Odtud byl motorový vůz používán v městské expresní dopravě mezi Grazem a Salcburkem. Od roku 1955 to dokonce dotáhlo až do Mnichova jako „Steiermark-Express“. V roce 1959 byla 5045.11 umístěna ve stanici Wien-Süd a používána v rychlíkové dopravě na jižní železnici. V roce 1961 byl motorový vůz přestavěn do dnešní podoby a označen 5145.11. Poté byl provozován na mezinárodních rychlících „Venezia“ a „Miramare“. Od roku 1970 byl většinou používán pouze ve dvou částech. V roce 1973 působil ve Vídni východ a byl nasazen v regionální dopravě ve východním Rakousku. Nakonec byl v roce 1992 vyřazen z provozu a převzat nostalgickým vozovým parkem ÖBB.
Motorový vůz patří do skupiny tzv. Modrých blesků.
V roce 2012 byl získán pro železniční muzeum Strasshof. Po příjezdu se ve spolupráci s „Clubem Blauer Blitz“ pracovalo na jeho zprovoznění. Od roku 2016 je 5145.11 opět k dispozici pro nostalgické výlety.
Foto: Eisenbahn Museum Heizhaus
5145.14
Blauer Blitz
21853 mm
VT 5045.14
115 km/h
1954
Waggonbaufabrik AG in Simmering
Motorový vůz (AT)
První výkon motorového vozu VT 42.14 byla propagace vlaku Bregenz v roce 1937, odkud byla použita v údolí Rýna. DRB ho umístila do Grazu. Nyní byl používán v expresních spojích Graz-Salzburg a Graz-Villach. V roce 1948/49 byl v dílnách Pölten opraven. V letech 1954 až 1965 byl několikrát umístěn mezi Lienzem, Villachem a Štýrským Hradcem a byl používán v rychlících na neelektrifikovaných hlavních tratích. V roce 1966 přišel do Zgf. Wien-Nord. Zpočátku se používal v lehké expresní dopravě na severní a severozápadní železnici, od roku 1979 byl používán pouze v místní dopravě ve Weinviertelu. Po vyřazení z provozu byl v roce 1989 předán zážitkové železnici ÖBB.
Motorový vůz patří do skupiny tzv. Modrých blesků.
V roce 2007 byla provedena velká oprava ve Vídni východ. Interiér byl také luxusně přepracován a byl instalován malý bar. Po technickém poškození byl v roce 2012 prodán železničnímu muzeu Strasshof. Ihned po příjezdu začali příslušníci 1.öSEK s odstraňováním škod. Od léta 2014 je 5042.14 opět k dispozici pro nostalgické vlaky.
Foto: Eisenbahnmuseum Heizhaus Strasshof
5042.14
Blauer Blitz
22440 mm
VT 5042.14
110 km/h
1937
Waggonbaufabrik AG in Simmering
Depo se nachází kousek od nádraží v Benešově. V době konání festivalu bude v provozu podchod z nádraží k depu.
| Adresa | Konopišťská 395/395, 256 01 Benešov |
| GPS | 49.780980974121114, 14.680881131841057 |